CVIČEBNÍ AKTIVITY PRO VÁS ZDARMA!

Jedeme dál


a nic nás nezastaví

Aktuality

sdílet sdílet FOTOGALERIE

JEDEME DÁL a naše imaginární „Toulání se Šumavou“ - 4. týden 03. 05. 2018

JEDEME DÁL a naše imaginární „Toulání se Šumavou“ - 4. týden

Naše imaginární putování po Šumavě už běží 4.týden. Tento týden našich 99 nadšených turistů ušlo 61 kilometrů.

V pondělí na trasu vyrazilo 27 lidí a ušli 19 kilometrů. Z Bučiny první skupina vyráží po modré turistické značce směr Knížecí Pláně. Obec byla založena v roce 1792. Žili zde převážně Němci a bylo zde zhruba 60 stavení a 700 obyvatel. Bývala zde hájovna, pila, hostinec, mlýn, škola a stanoviště pohraniční stráže. V roce 1854 byl v obci postaven kostel, později i fara. Od roku 1902 zde byl obecní úřad i pošta. Po 2.světové válce byli zdejší Němci vysídleni a záhy po roce 1950 obec zanikla. V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven. Skupina pokračuje dále po červené směr Stodůlky až do Žďárku. Ves se táhla v délce 3,5 kilometru a dělila se na Přední a Zadní Ždárek. V každé části se mluvilo rozdílným dialektem, protože v Předním převažovali osídlenci z rakouské části Šumavy, kdežto v Zadním osídlenci z pasovského biskupství. Žilo zde až 180 obyvatel. Většina byla zaměstnána v knížecích lesích. Přes zimu si přivydělávali výrobou dřeváků, v létě pak sběrem lesních plodů. Od Žďárku začíná cesta postupně klesat a po chvíli přichází do míst, kde se nacházela samota Josefov. Jednalo se o samotu 3 domů s 12 obyvateli, která patřila k Horním Světlým Horám. Horní Světlé Hory byla dřevařská osada založena na konci 18. století. Postupně zde vyrostlo až 95 domů a žilo více jak 600 obyvatel. Uživily se tu tři hospody, tři obchody. Byl zde truhlář, kolář, dva mlýny a dvě pily, stávaly zde i tři kapličky. Nad vsí dodnes najdeme tzv. Pohanské kameny - vztyčené žulové balvany. Ze vsi se dodnes dochovaly jen zbytky základů budov, terasy či zplanělé ovocné stromy. Do pondělního cíle nám zbývá 7 kilometrů a tím je Dolní Cazov.V roce 1910 v Dolním Cazově stálo 24 domů se 171 obyvateli. V roce 1951 vyrostla podél státní hranice železná opona, osadníci byli vystěhováni a vesnice rozbořena.  V současnosti se v prostoru Dolního Cazova, vyskytují četné zvláště chráněné a významné druhy rostlin.

V úterý vyráží na trasu 25 lidí a mají za cíl urazit 13 kilometrů. Po 5 km dorazí supina do bývalé obce Krásná Hora. Osada, založená roku 1710 na svazích směrem k Bavorsku, se dělila na tři části: Horní a Dolní Krásnou Horu a Spálenec. Usedlosti byly roztroušeny po stráních a osadou procházela jedna hlavní cesta s odbočkami ke stavením. Nad první chalupou Horní Krásné Hory stojí doposud tajemné skalní návrší Kamenná hlava. Obyvatelé se, kromě lesnictví, zabývali pěstováním a zpracováním lnu. V roce 1921 zde žilo 338 obyvatel v 47 domech. V současnosti zde stojí pouze dvě chátrající budovy. Po 9 km dorazí skupina do bývalé obce Nové Údolí. Osada byla založena roku 1793 jako osada dřevorubecká. Velké oživení oblasti nastalo v roce 1910, kdy koleje spojily Volary s bavorskou Haidmühle. V té době zde žilo 271 obyvatel v 35 domech. Nacházela se zde také četnická stanice a finanční stráž, jednotřídní škola, myslivna, obchod a nádraží. Po roce 1948 bylo železniční spojení s Bavorskem přerušeno. Všechny domy kromě jedné stodoly byly zbořeny. Na původním náspu funguje 105 metrů dlouhá dráha přes hranici. V historických vagónech je instalováno muzeum pošumavských železnic. Úterním cílem je Rosenauerův pomník. Památník stojí na začátku Schwarzenberského plavebního kanálu. Je věnován inženýrovi a zeměměřiči Josefu Rosenauerovi, který stál u zrodu šumavských plavebních kanálů.

 Ve středu vyráží na trasu 16 lidí a cílem je ujít 13 km. Vyráží po červené a prudce stoupá z 935 m nad mořem na vrchol, který má nadmořskou výšku 1333 metrů a jmenuje se Třístoličník. Je to šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice.  Podle legendy se na třech kamenných stolicích scházeli vládci Čech, Bavorska a Rakouska. Z vrcholu je nádherný výhled na německou i českou stranu. Po červené dorazí skupina až na Trojmezí. Trojmezí je šumavské horské sedlo na nejvyšším hřebenu české a rakouské části Šumavy, mezi vrcholy PlechýTrojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Již od roku 1756 v těchto místech stával hraniční mezník. Ten byl nahrazen v roce 1993 novým modernějším trojbokým žulovým sloupkem. Po vrstevnici vede cesta na horu Plechý, kteráje 1378 m vysoká. Z Plechého cesta klesá po žluté k Plešnému jezeru. Plešné jezero leží v nadmořské výšce 1090 m. Na břehu ledovcového jezera vyrostla v roce 1911 tzv. Lucemburská chata. V roce 1935 byla rozšířena pro 46 hostů. Za působení pohraniční stráže chata v roce 1952 vyhořela. O rok později zde vyrostla budova roty. V roce 1981 vojáci objekt opustili a ten byl jako zchátralý zbořen. Z Plešného jezera pokračuje trasa po zelené ke Kamennému moři. Jedná se o mohutné žulové balvany, které jsou porostlé borovicovou klečí. Ta zde roste v pro ni neobvyklé nízké nadmořské výšce. Mezi klečí jsou i porosty borůvky a břízy a jeřábu. Cesta vede k rozcestníku Rakouská cesta - Říjiště. Na křižovatce cest se zde nachází dřevěná chatka sloužící jako občerstvení s posezením. O kousek dál je miniaturní šumavská slať, kde středeční putování končí.

Ve čtvrtek vyráží 31 lidí a cílem je ujít 17 kilometrů. Vyráží z Říjiště po stoupající modré turistické značce až k hraničnímu přechodu s Rakouskem. Cesta pokračuje podél hranic po červeně značené hřebenové stezce směr Hraničník. Je to 1282 m vysoká hora ležící v pohoří Šumava v Plešském hřbetu na česko-rakouské hranici. Jde o asymetricky protáhlý kupovitý vrchol Plešského hřbetu na hlavním šumavském hřebeni. Po 2 kilometrech hřebenová stezka dorazí k dalšímu vrcholu. Smrčina (Hochficht) je šumavská hora 1338 m n. m. ležící v Horních Rakousích, na území Česka zasahuje severním okrajem vrcholové plošiny a svými východními svahy. Severovýchodní svahy hory náleží do I. zóny Národního parku Šumava. Jedná se o jedny z nejcennějších lesních porostů na Šumavě. Vlastní vrchol je tvořen skálou, na níž je dřevěný kříž. Těsně pod vrcholem na rakouské straně je horní stanice lanovky . Cesta klesá a dovede skupinu k rozcestníku U Tokaniště, dále pak po červené k rozcestníku Zadní Zvonková u celnice. Na hraničním přechodu Zadní Zvonková – Schöneben byl od 1. prosince 2004 zahájen provoz a odbavování pěších, cyklistů, motocyklů, osobních automobilů, autobusů, nákladních vozidel do 3,5 tuny. Provozní doba je celoroční. Skupina se musí vrátit po turistické červené směr Lipno do bývalé obce Zadní Zvonková, která leží na hranicích NP Šumavy. Osada byla založena dřevorubci a uhlíři ve 2. polovině 17. století. Vesnice se rozrostla po výstavbě plavebního kanálu. V letech 1788-94 je postaven dřevěný kostel. Po jeho požáru v roce 1876 je nahrazen současným novogotickým. Roku 1923 fungovalo v obci pět hostinců, tři obchody se smíšeným zbožím, dvě trafiky, mlýn, hamr a pila. Byli zde čtyři panští krejčí, čtyři obchodníci s dobytkem, tři řezníci, tři obuvníci, dva kováři, konzumní družstvo, spořitelna a řada dalších živností. V roce 1930 zde stálo 121 domů a žilo 699 obyvatel. Ve zničené obci za byl v letech 1990-92 obnoven hřbitov a opraven kostel. Naše skupina se vydává po hranicích NP Šumava, které lemuje NS Schwarzenberský plavební kanál k další zaniklé obci. Schwarzenberský plavební kanál je vodní dílo, vybudované pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně. Po 2 km dorazí naši turisté k zaniklé obci Josefův Důl. Obec od roku 1720 osidlují dřevaři. K dalšímu rozvoji osady dochází po roce 1822, kdy je zde postavena sklářská huť. Sklárna měla zužitkovat především odpadové dřevo, které se nehodilo k další plavbě kanálem. Vyrábí se tu duté, tabulové, křišťálové a především lékárnické sklo. V době 1. československé republiky zde bylo známé středisko zimních sportů. Lyžaři skákali na několika skokanských můstcích a používali upravené běžkařské trasy. Turisté využívali i hraniční přechod Zvonková-Schöneben. Zde končí 4.týden našeho putování po Šumavě.

Sledujte nás 736 489 755 Napište nám

Copyright 2015 Fit Senior